Kronika
U Velkého žitavského postního plátna
- Podrobnosti
- Nadřazená kategorie: Kronika
- Vytvořeno: 8. kvě 2012
Žitava, 8. 5. 2012 Dostali jsme pozvání zpěvem doprovodit přednášku prof. Dr. Friedhelma Mennekese o obrazech Velkého žitavského postního plátna, uměleckého i historického skvostu z roku 1472. Je vystavené ve zdejším Museu Kirche zum Heiligen Kreuz, odsvěceném katolickém kostele, který nyní slouží pouze pro uchování tohoto plátna.
Nevelký „kostel – muzeum“ byl, pro nás překvapivě, plný posluchačů. Před přednáškou byla ještě představena dokumentární kniha o plátně, jeho historii a jeho restaurování. Během přednášky jsme zpěvem vytvořili několik krátkých pauz. Opět se ukázalo, jak rádi mají v Německu živý zpěv. U nás v Čechách se nám málokdy stane, aby lidé během písně začali tleskat do rytmu. Zřejmě posluchačům ani nevadilo, že díky značnému přítmí, které v kostele bylo, jsme téměř neviděli na noty a německý text jsme „lovili“ jen velmi obtížně. Pro nás, kteří neumíme pořádně německy, to bylo ještě náročnější. Květině na poděkování jsme naštěstí rozuměli všichni i bez překladu.
Bylo to krátké a milé setkání. Snad všichni, kdo z místních na nás promluvil, nám alespoň pozdrav řekl česky. Opět jsme se viděli s P. Boscem, kterého jsme poznali na konci března díky postnímu koncertu ve zdejším katolickém kostele. Tentokrát nás pozval ke společnému slavení mše sv. se zdejší farností. Samozřejmě bychom při mši také zpívali. Pokud nemáme jiné povinnosti, takováto pozvání většinou neodmítáme.
* * *
Velké žitavské postní plátno / Fastentuch o rozměrech 6,8 x 8,2 m obsahuje 90 biblických výjevů. Začínají stvořením světa a končí posledním soudem. Starému zákonu je věnováno 45 obrazů, Nového zákonu také 45 obrazů. Obrazy byly malovány speciální temperovou barvou.
Ve středověku se stalo zvykem po dobu čtyřicetidenního půstu zahalovat plátnem oltáře kostelů. Věřícím byl odepřen pohled na svátost oltářní, aby k tělesnému půstu přibyl i půst duchovní. V celé Evropě se dochovalo jen několik podobných pláten, v Čechách se nezachovalo žádné.
Plátno kostelu věnoval v roce 1472 žitavský obchodník s kořením Jakob Gürtler. Sloužilo až do roku 1672, kdy bylo zapomenuto. Zachování do dnešní doby bylo umožněno až neuvěřitelnou souhrou šťastných okolností. Kostel sv. Kříže postihlo několik požárů, které by nepochybně zničily i plátno. Avšak v roce 1840 bylo plátno náhodou objeveno za policí knihovny žitavské radnice. Poté bylo vystavováno v Drážďanech. Před poškozením při bombardování Drážďan jej zachránil převoz zpět do Žitavy. Po uložení ve sklepení hradu Ojvín na konci druhé světové války bylo nalezeno ruskými vojáky, kteří jej roztrhali na více kusů a použili pro zbudování sauny v lese. Krátce poté bylo náhodným chodcem nalezeno a uloženo v Žitavě v muzejním depozitáři. Zde zůstalo téměř až do konce 20. století. V letech 1994-1997 bylo v restaurátorské dílně nadace Abbeg-Stiftung ve Švýcarsku obnoveno, ze 16 dílů byl vytvořen opět jeden celek. Barvy na plátně však nebyly uvedeny do prapůvodního stavu (tj. znovu namalovány), ale byly ponechány tak, jak je poničila vlhkost (v době, kdy plátno sloužilo jako stěny sauny). Vystaveno bylo v kostele sv. Kříže. V městském muzeu je vystaveno ještě Malé žitavské postní plátno (Fastentuch) (1573).
Ještě trochu informací pro ty, kdo rozumí (pro ostatní časem zajistím překlad):
Mennekes ist Professor an der philosophisch-theologischen Hochschule St. Georgen in Frankfurt am Main und hat darüber hinaus Honorarprofessuren an der Hochschule für Bildende Künste Braunschweig, der Akademie für Bildende Künste Mainz, am Kunsthistorischen Institut der Universität Bonn, am College of Holy Cross Worcester Massachusetts und am Amherst College Massachusetts (USA) inne. Während der Fastenzeit 1996 stellte er die beiden Zittauer Fastentücher in seiner Pfarrkirche St. Peter in Köln aus. Der Erzbischof von Köln, Kardinal Meisner, hielt damals vor den Tüchern eine Messe. Die Ausstellung zählte mehr als 25.000 Besucher und machte deutschlandweit Schlagzeilen. Seitdem ist Friedhelm Mennekes Zittau und seinen inzwischen weit über Deutschland hinaus berühmten Fastentüchern eng verbunden geblieben.