Kronika

Jaro v Machníně

Machnín, 31. 3. 2012  Machnín je nevelká obec, která byla kdysi (r. 1980) připojena k Liberci. Rodinný ráz vesnice tu však zůstal. Už na podzim loňského roku, když jsme ve zdejším kostelíku zpívali při adventním setkání zdejších obyvatel, jsme byli překvapeni množstvím lidí, kteří přes nepříznivé počasí přišli. Snad celá vesnice! Pro nás to byla tenkrát velice milá akce.

Proto jsme neváhali a když jsme byli pozváni na další, tentokrát předvelikonoční setkání, okamžitě jsme přikývli. Díky rozmaru přírody sice setkání „Jaro v Machníně“ skončilo velkou chumelenicí, ale to nikomu nevadilo.

Program zahájily děti z místní mateřské školky. Bylo jich tolik, že se do prostoru před oltářem skoro nevešly. Zpívaly a recitovaly tak dobře, až se nám úžasem „otvírala ústa“. Děti byly skutečně dobré! Protože také zpíváme, vnímali jsme, jak melodicky i textově náročné písničky zpívaly. Obdivovali jsme i holčičky, které zpívaly sóla.

Další „čísla“ byla přizpůsobena tomu, že byla sobota před Květnou nedělí. Se Scholou od 3A jsme zazpívali několik postních písní. Během našeho vystoupení se o zpestření staral Jirkův malý Filip, který celou dobu běhal od hlavních dveří ke svému zpívajícímu tatínkovi a zase zpátky.

Většina přítomných se už jistě setkala s pojmem "pašije", "pašijové hry", ale ne každý tušil, "co" to vlastně je. Na přání P. Tomáše Genrta Zdeněk, Magda a naši kamarádi Štěpán a Petr lidem zazpívali pašije, které se čtou nebo zpívají při mši o Květné neděli. (Jako dítěti mi pašije přišly nekonečně dlouhé. Pro ty, kdo je slyšeli poprvé v životě, to byla možná nejnáročnější část programu.)

Opět jsme se setkali s milými manželi Věrou a Martinem Poláchovými, herci z libereckého divadla. Pan Polách přečetl povídku z Apokryfů Karla Čapka. Krásný zpěv paní Poláchové doprovodila na klavír její dcera Bára. O další umělecký zážitek se svým přednesem postarala jejich přítelkyně Štěpánka Prýmková.

Závěr odpoledne patřil panu Pavlu Keclíkovi. Zahrál nám několik skladeb na piano, které si předtím sám profesionálně naladil (piana a klavíry je schopen i opravovat a repasovat).

Pan Milan Porš, organizátor celé akce, na konci nabídl všem přítomným možnost pokračovat v místní cukrárně a hospodě.

My jsme se s pocitem příjemně stráveného odpoledne vydali zpátky domů. Z rodinného protředí malého Machnína do velkého neosobního Liberce...