Kronika

Poutní mše k sv. Kateřině ve Stráži n.N.

Stráž nad Nisou  15. 11. 2009 Zpíváme rádi, a těší nás, když náš zpěv přináší radost i druhým. Nikdy se nevnucujeme, ale každé pozvání rádi přijímáme. Tak tomu bývá i jednou za rok při poutní mši ke sv. Kateřině ve Stráži nad Nisou. (Tato vesnice je okrajovou částí Liberce.)

Litoměřická diecéze je občas nazývána kamenolomem. Věřících je zde málo a v ateistickém prostředí je jejich víra podrobována náročné zkoušce.

Při každé návštěvě menší farnosti proto vnímáme, že působíme jako „občerstvení“, jako ujištění toho, že místní nejsou se svojí vírou sami. A je jen dobře, když takovýto kontakt může být pravidelný.

Díky takovýmto pravidelným návštěvám jsme se právě při letošní poutní mši ve Stráži n. N. poprvé setkali s naším současným biskupem Mons. Mgr. Janem Baxantem. Je to již třetí biskup litoměřické diecéze, který naši činnost schvaluje a podporuje a u kterého cítíme, že jsme i jeho Schola. Občas nám někdo řekne, že naše hudba nepatří do kostela. Od teď mu můžeme oponovat slovy pana biskupa Baxanta, který na konci mše řekl: "Ať mi nikdo netvrdí, že kytara a basa nepatří do kostela!"