Kronika
EKU-BENE již po patnácté
- Podrobnosti
- Nadřazená kategorie: Kronika
- Vytvořeno: 27. kvě 2012
Liberec - Ruprechtice, 27. 5. 2012 V kostele Sv. Antonína Paduánského v Liberci - Ruprechticích se konal 15. ekumenický benefiční koncert ve prospěch Dětského diagnostického ústavu v Liberci, zkráceně EKU-BENE pro DDÚ.
Pro některé začal nedělní koncert už ve středu, když k nám na zkoušku přišla vzácná návštěva – holčičky z DDÚ, které by měly zpívat v neděli na koncertě. Dorazily se svojí paní vychovatelkou, naší kamarádkou Alenou.
Bylo to velice milé setkání, které mělo krásné pokračování hned druhý den, kdy Zdeněk děvčata potkal „ve městě“ (tj. v centru Liberce). Než Zdeňkovi došlo, odkud zná skupinku smějících se dětí, všechny se k němu začaly radostně a bezprostředně hlásit. Jejich učitelka z toho byla dost překvapená.
V tu chvíli Zdeněk cítil, že smysl letošního EKU BENE už je naplněn.
Když pak v neděli přišla děvčata do kostela (už na koncert) a uviděla Zdeňka, všechna mu radostně naskákala kolem krku. Zdeněk byl ověšený jak vánoční stromeček.
*
Letos jsme se s dětmi a kvůli dětem sešli již po patnácté. Člověk si říká, že už ho nemůže nic překvapit, že už to je skoro rutina. Zdeněk, který tyto koncerty kdysi vymyslel, se rozhodl, že se nebude snažit udělat toto výročí výjimečné, ale pojme koncert jako každý předchozí.
Všechna letošní překvapení tedy můžeme připsat Duchu svatému, na jehož slavnost se koncert již tradičně koná.
Na začátku nás sice nejprve čekalo překvapení nemilé (dvě zpěvačky ze skupiny CREDO onemocněly a díky tomu nemohla zpívat ani druhá skupina od baptistů), všechna ostatní už ale byla víc než příjemná.
Jako vždy na začátku zpívaly děti, resp. tentokrát skupina děvčat z DDÚ (nejstarší chodí do 6. třídy). Před začátkem koncertu se mne jedno z děvčat ptalo, proč zpívají jako první. Vysvětlila jsem jim, že koncert se koná kvůli nim a pro ně a že jsou zde těmi nejdůležitějšími. Po koncertě nám jejich učitelka Alena vyprávěla, že všechna „dnešní“ děvčata byla ve svých rodinách outsidery a jak pro ně byla dnešní chvilka slávy důležitá. Má slova před koncertem tedy přesně zapadla do jejího plánu umožnit jim cítit se výjimečně. Svoje vystoupení si děvčata dokonce sama uváděla. Zážitek pro ně byl i doprovod na basu a další kytaru, která z nich udělala opravdovou hudební skupinu.
Navíc jsme pro ně měli překvapení. Když zpívala děvčata z naší farnosti, pozvali jsme děti z DDÚ ke společnému zpívání jedné jednoduché opakovací písničky.
Byl to prostě jejich den, jejich koncert.
Samozřejmě nemohu opomenout vystoupení ostatních skupin. Všechna hudební čísla byla úžasná. Zpěv doprovázelo množství nástrojů, které písně povznášely na vyšší úroveň.
Kdo nám tedy letos hrál a zpíval?
- děti z DDÚ doprovázené kromě kytary také basou
- sbor "Lavemento" z Církve československé husitské pod vedením Petra Trunce, doprovázené komorním kvartetem Honzy Hudouska
- Káju a jeho trubku doprovodila na klávesy Irena z CB
- "naše" ruprechtické děti
- sbor Církve evangelické pod vedení bratra Čapka
- skupina JANBERI (Jana, Jana, Jan, Vlasta Bergmanová a Ivan) z Církve bratrské
- my, čili Schola od 3A
- sbor Vlasty Bergmanové z Církve bratrské
- sbor "Lavemento" z Církve československé husitské pod vedením Petra Trunce, doprovázené komorním kvartetem Honzy Hudouska
- Káju a jeho trubku doprovodila na klávesy Irena z CB
- "naše" ruprechtické děti
- sbor Církve evangelické pod vedení bratra Čapka
- skupina JANBERI (Jana, Jana, Jan, Vlasta Bergmanová a Ivan) z Církve bratrské
- my, čili Schola od 3A
- sbor Vlasty Bergmanové z Církve bratrské
Koncert jako vždy uváděl Zdeněk. Podělil se však s naším františkánem P. Bartolomějem, který duchovní hudbu obohatil o duchovní slovo ke slavnosti Seslání Ducha Svatého.
Další perličkou bylo posílání zpráv o tom, kolik jsme pro děti z DDÚ vybrali na dobrovolném vstupném. Janička a Liduška (malé zpěvačky z naší farnosti) měly částku napsanou na dlani. Bylo to sice způsobeno tím, že jsme neměli papír, na který bychom číslo napsali, ale bylo to velice hezké zpestření programu.
Dárky, které pro nás děti vyrobily, byly opět krásné, až oči přecházely. Tentokrát to bylo množství náušnic a náhrdelníků. Nechyběly ani zdobené perníčky, které díky přítomným dětem mizely jak pára nad hrncem.
Dalším milým překvapením bylo množství lidí na koncertě (už to nebyli pouze účinkující) i těch, kteří si po koncertě přišli na chvíli sednout na faru a společný koncert doprožít – společně popít kávu či čaj a popovídat si. Za roky koncertů vznikly vztahy napříč církvemi a všichni se vždy rádi vidíme. Celé odpoledne bylo ve znamení milých setkání. Společenská místnost naší fary byla plná lidí i příjemné pohody. Přišlo mi, že tentokrát se nikomu nechtělo odejít. Jako poslední z hostů odešla naše kamarádka Alena (vychovatelka z DDÚ) skoro 4 hodiny po skončení koncertu.
Celý koncert i následné setkání byly naplněny rodinnou atmosférou, radostí z hudby i toho, že jsme rádi spolu.
Podtrženo a sečteno – bylo to nádherné odpoledne.
15. ročník skončil, ať žije ten 16.!