Schola od 3A - Liberec

Kronika

Ekumenický koncert 1995

Podrobnosti
Nadřazená kategorie: Kronika
Vytvořeno: 7. leden 1995

Liberec - Lidové Sady, leden 1995  Během tohoto koncertu nastaly dva historické okamžiky. Jen jsme to v tu chvíli nikdo nevěděl…

Už ani nevím, kdo tento koncert organizoval, jen si pamatuji, že se konal v sále Experimentálního studia PKO v Lidových Sadech.
 
Já jsem byla na mateřské dovolené se svým prvním, tenkrát půlročním synem Františkem. Liberecká mládežnická skupina KRTI, ve které jsem zpívávala, už neexistovala (všichni jsme založili rodiny, většinou mimo Liberec).  Byli jsme však osloveni, abychom zazpívali na koncertě během ekumenického (aliančního) týdne. Jára Cvejn, který kdysi Krty vedl, „posbíral“ bývalé členy, kteří zůstali v Liberci, místo basisty pozval známého klávesistu a oprášili jsme několik starých písní.
 
Odskočila jsem si na koncert jen na chvíli, takže už jsem neslyšela druhou skupinu, která zde zastupovala liberecké katolíky. Jen jsem věděla, kde v sále sedí a tak „zhruba“ jsem je přelítla očima. Na delší prohlížení tváří jsem neměla čas – spěchala jsem domů za svými mateřskými povinnostmi. Bylo to však mé první setkání se Scholou.
 
Další „historický okamžik“ – vznik názvu „Scholy od 3A“ - znám jen z vyprávění Zdeňka:
 
Všechny kapely a skupiny, které na koncertě zpívaly, se „nějak“ jmenovaly. Pouze oni byli prostě jen parta většinou středoškoláků a vysokoškoláků, kteří začali pravidelně zpívat při mši – každý čtvrtek v kostele Sv. Antonína Velikého v centru Liberce. Zatím co na ně pomalu přicházela v programu řada, Zdeněk se rozhlížel kolem sebe a usilovně přemýšlel, jak by se mohli jmenovat oni. Co všechno se mu tenkrát honilo hlavou, už možná neví ani on sám, došel však k tomuto:
Zpíváme v kostele při mši, jsme tedy schola. Uviděl v hledišti P. Antonína Kejdanu a uvědomil si, že vlastně zpívají v kostele sv. Antonína Velikého a také v kostele sv. Antonína Paduánského. A že je těch Antonínů docela dost pohromadě a že to je docela hezká "náhoda“, takže by se podle nich, Antonínů, mohli jmenovat. Během několika minut tedy Zdeněk vymyslel název „Schola od 3A, od 3 Antonínů“.